1. Proč je Gouda kulatá??
Vysvětlení, proč je Gouda kulatá, má dva důvody - jeden je historický a druhý čistě praktický.
Holanďané, jakožto slavní mořeplavci a objevitelé, se neustále snažili najít způsob, jak zajistit svým posádkám na fregatách dostatečnou potravu, která by se nekazila a zároveň nabízela i něco víc než jen nasolené maso.
Odpovědí na jejich hledání byla právě Gouda, která díky své trvanlivosti představovala velice zajímavou alternativu. Nicméně různé tvary, ve kterých byla Gouda vyráběna, nesplňovaly požadavky na uskladnění v podpalubí lodí, takže bylo zapotřebí, aby Gouda měla kulatý tvar. Zároveň, díky tomuto tvaru se dala Gouda výborně kutálet při nakládání, což bylo pro mořeplavce dalším přínosem.
Co se týče praktického důvodu, tak pro Goudu je důležité, aby vyzrávala rovnoměrně. Pokud by měla Gouda čtvercový tvar, tak by se její rohy vysoušely a chutnaly by jinak než střed sýra, což by negativně ovlivnilo její celkovou chuť. Kulatý tvar tak pomáhá udržovat vlhkost v celém bochníku sýra.
2. Proč mají Ementál a Maasdam díry??
Ementál a Maasdam patří mezi nejznámější sýry a to díky tomu, že mají velké díry, tzv. sýrová oka. Tyto díry vznikají během procesu zrání, kdy v sýru začne proces fermentace kyseliny propionové. To spustí tvorbu oxidu uhličitého ve formě plynu, který nemá možnost uniknout. Tento plyn se tak hromadí v mikroskopických bublinkách uvnitř sýra a postupně vytváří tlak. Nakonec tyto bublinky prasknou a vytvoří typické velké díry, známé jako sýrová oka. Tento proces je klíčový v celém procesu zrání, neboť Ementál i Maasdam díky tomu získají charakteristickou texturu a unikátní chuťové vlastnosti.
3. Kolik druhů sýrů je na světě?
Odhaduje se, že existuje cca 1800 až 2000 různých druhů sýrů po celém světě, avšak přesné číslo není snadné určit, protože se stále objevují nové a inovativní recepty a techniky výroby. Některé sýry jsou celosvětově známé a zároveň se i do celého světa vyváží (např. Parmigiano Reggiano, Gruyére švýcarský, Manchego apod.), zatímco jiné sýry jsou čistě lokální a charakteristické pouze pro danou oblast (např. Švýcarský salašnický sýr, Schönegrunder apod).
4. Jak se jmenuje nejdražší sýr na světě??
Nejdražší sýr na světě najdeme v Srbsku a to konkrétně na oslí farmě v národním parku Zasavica. Nazývá se Pule, nebo-li také „magareći sir“ a vyrábí se z kombinace oslího (60%) a kozího (40%) mléka. 1 kg tohoto vynikajícího uzeného sýra stojí zhruba 30 000 Kč. Jeho vysoká cena je daná několika faktory a zároveň odráží náročný proces výroby. Samice oslů (tzv. oslice) mají nízkou produkci mléka. Zatímco kráva vyprodukuje cca 60 litrů mléka denně, oslice pouze 2 litry. Narozdíl od krav se oslice mohou dojit, až když odstaví své potomky, což je zhruba až po 3 měsících. Oslice se také musí dojit 3x denně a to pouze ručně, neboť pokus s elektrickými dojičkami nebyl nikdy úspěšný. K tomu všemu je potřeba zohlednit, že na výrobu 1 kg sýra je potřeba až 25 litrů mléka. Sýr Pule tedy bohužel nelze vyrábět levně a už vůbec ne ve velkém množství.
5. Jaký je nejdéle zrající sýr??
Mezi nejdéle zrající sýry patří holandská Gouda, která běžně zraje 3, ale i 5 let. Má označení Brockelaer / Brokkel, což v překladu z holandštiny znamená „rozpadat se.“ Její sušší a drolivá konzistence jsou hlavní charakteristikou tohoto vynikajícího sýra.
6. Jaký sýr se dostal do vesmíru?
Nizozemský astronaut André Kuipers si na svoji šestiměsíční misi na Mezinárodní vesmírnou stanici rozhodl vzít s sebou 10 kg bochník svého oblíbeného holandského sýru Old Amsterdam. Tento jeho oblíbený sýr mu měl připomínat památku na domov během jeho pobytu ve vesmíru.
7. Proč je italský sýr Casu marzu nejnebezpečnější sýr světa?
Nejzvláštnějším sýrem je bezesporu sýr ze Sardinie, známý jako Casu Marzu (italsky shnilý/zkažený sýr). Jedná se o tvrdý ovčí sýr typu Pecorino Sardo, který se však od běžného Pecorina odlišuje tím, že se do něj během procesu zrání přidávají larvy sýrorodky drobné (Piophila casei). Na každý bochník sýra o váze 2 až 4 kg je to zhruba 500 kusů larev. Kyselina z jejich zažívacího traktu rozkládá tuk sýru, díky čemuž je finální produkt měkký a vláčný. Tento proces může trvat 2 až 3 měsíce, avšak aktivita larev postupně ustává. Když sýr rozkrojíte příliš brzy, můžete pozorovat, jak se sýr díky červům, které mohou dorůst až do délky 8 mm, doslova hýbe. Necháte-li sýr zrát příliš dlouho, bude už sice zcela nehybný, ale kvůli tělesnému rozkladu larev také toxický a zdraví ohrožující.
Vzhledem ke zdravotním rizikům je prodej tohoto sýra oficiálně zakázán.
8. Jaké druhy mléka se používají při výrobě sýra?
Při výrobě sýrů se používají různé druhy mléka, přičemž nejčastěji se využívá kravské mléko, které je velmi rozšířené a snadno dostupné. Další možností je kozí nebo ovčí mléko. Lze se setkat i se sýry vyrobenými z jiných druhů mléka, například z buvolího mléka, oslího mléka nebo dokonce z velbloudího mléka. Výběr správného druhu mléka je klíčový pro výslednou kvalitu sýra a každý druh mléka přináší do sýra své specifické vlastnosti a charakteristickou chuť.
9. Proč jsou kravské sýry žluté, zatímco ty kozí a ovčí jsou bílé?
Hlavním důvodem je rozdílná barva mléka. Kravské mléko je přirozeně nažloutlé, neboť obsahuje přírodní žluté barvivo karoten, který je v mléce přítomen díky stravě krav. Kravské sýry jsou tedy tímto barvivem ovlivněny. Naopak, kozí a ovčí mléko obsahují karotenu jen nepatrné množství, takže sýry vyrobené z těchto mlék jsou typicky bílé, a ztmavnou (lehce zežloutnou) pouze důsledkem vyzrávání.
10. Jaký sýr, který se běžně vyrábí, je největší a nejtěžší na světě??
Největší sýr na světě, který se běžně vyrábí, je originální švýcarský Ementál. Jeho průměr je 80-100 cm a váží 75 – 120 kg, avšak v průměru mají kola kolem 90 kg.
